Nacházíte se zde
Domů > Posts tagged "supermarket"

Ne supermarketům

Díky EKOvýzvě, kterou mi poslala má báječná dcera - raw veganka, jsem si uvědomila jeden fakt. Že mě nikdo nenutí nakupovat v obrovském odosobněném prostoru supermarketů, kde se administrativní pracovníci prohánějí na kolečkových bruslích a většina sortimentu se jen tváří jako potraviny. Nenapadlo mně, že i když marketem jen proletím a vyberu si jen regionální potraviny se značkou vyrobeno v Česku, podporuji celý cizí megalomanský řetězec. Mám ráda malé kamenné obchůdky, kde si s prodávajícími vyměňujeme  oboustranně cenné informace a dozvím se původ potravin,  takže se na to zaměřím.

SUPERTOWN NOT SUPERMARKET!

Měsíc utekl jako voda a moje básnické střevo dostalo sérií článků docela zabrat a potřebuje si odpočinout. NE SUPERMARKETŮM byla první myšlenka, když mi o EKO výzvě Zdenička napsala. Proč vlastně tohle a jaký to má environmentální a sociální dopad jsem psal již dříve, ale není na škodu to shrnout: - Supermarkety jsou často stavěny na zelené louce na okrajích měst, je u nich parkoviště, musíte k nim dovést silnici a často jet autem. Svojí hmotou narušují krajinný ráz. - Likvidují konkurenční malé obchody a tím jsou zodpovědné za vylidňování center měst. Vytvoří méně pracovních příležitostí než jich kvůli supermarketu zanikne. Odvádějí peníze z

Igeliťák už nikdy

Když to shrnu: žádný přátelský obchod jsem v Brně nenašel, bio je drahé a zákeřná rajčata stále zamražená. Sám za sebe musím říct, že díky výzvě jsem se dozvěděl spousty nových věcí. Kromě toho, jak přibližně dnes funguje trh a jak moc některým prodavačkám záleží na tom, abyste si ten igeliťák prostě vzali, jako by na tom měli nějaký osobní zájem... jsem se dozvěděl také dost nových informací o tom, jak ono "znečištění plasty" vlastně vypadá. Viděl jsem pár dokumentů, četl pár vyjádření a vlastně mě to dost šokovalo. Vždycky jsem věděl, že plasty jsou problém. Jen jsem netušil ty

Zenový klid v supermarketu a botanická zahrada

Dlouho jsem nic nenapsala. Pravdou je, že nějak nebylo co. V pátek jsem byla v supermarketu, abych si koupila svačinu na nedělní závody. Souboje vyžadují hodně energie, která musí být navíc v nějaké jednoduché formě. S naprostým klidem jsem prošla kolem věcí, které bych si za jiných okolností koupila. Nechávaly mě naprosto chladnou. Všechny ty bonbóny, čokolády, hroznový cukr... 1222

Vesnice kdesi na Vysočině

K této výzvě mě nepřivedly ani tak ekologické dopady supermarketů jako spíš ty sociální. Docela pěkně to ilustruje příklad jedné malé vesnice na Vysočině, kde mám od jara do podzima babičku. Je to malá ves, kde žije 86 stálých obyvatel a dříve tam býval malý obchod, kde jste mohli nakoupit potraviny, dorgerii a u stolečku si dát kafe. Určitě si takový ještě pamatujete. Ten obchod vedla milá pani, která ke konci 90.let šla do důchodu. Po ní to přebrala mladší paní, ale obchod byl už otevřený jen v některé dny a otvírací doba se velmi zkrátila. Moc lidí tam nechodilo

Kterak padlo mé fidorkové království

S rozšířením mé výzvy o omezení palmového oleje se mi otevírají nečekané možnosti, kterak využít mého kreativního myšlení. Jako obvykle, když mě honila mlsná, zašla jsem si ke svému zdroji potravy a hledala jsem. Chtěla jsem to původně spojit i s menším nákupem, neboť mi pomalu začínají docházet zásoby, nicméně plastová božstva usoudila, že jsem jim nevěnovala dostatek pozornosti, a dala mi pocítit svůj hněv. 1008

Skryté zlo aneb rádoby papír

V komentáři u minulého příspěvku jsem byl upozorněn na záludnosti zdánlivě papírových obalů. Jal jsem se to prozkoumat a skutečně: ve spodní vrstvě domněle papírového sáčku jsem spatřil tenkou plastovou vrstvičku. Konkrétně teď mluvím o sáčku kukuřičného škrobu, který jsem tuhle hrdě zmínil, že je balen v kartonové krabičce a papíru. Děkuji Alešovi za upozornění a návod, jak takovou skutečnost zjistit. 739

Probuzení po půlnočním hecu do bezplastu

Takže do toho jako fakt jdu? Ok. Od dodržování pravidla nekupovat nic zabalené v plastu si slibuju automatické vyloučení myšlenek na chipsy, arašídy, večerky, a vlastně rovnou supermarkety. Taky že se konečně podívám do prodejny Bezobalu a do country lifu, o kterém mi kámoška říkala, že luštěniny na váhu tam mají za dobrou cenu. A když si bezplastový ramadán zvládla dát kámoška ve Finsku, musím to zvládnout já taky. Jen doufám, že mě to nebude stát víc peněz. Těším se na hory ovoce a zeleniny! Co mám udělat s balíčkama rýže, těstovin a jáhel, které mám v kuchyni? Zkusit se

Top