Nacházíte se zde
Domů > Posts tagged "rodiče"

Odpadové zavařeniny po šesti dnech

První fotodokumentace rodinných odpadkových zavařenin je tu. Doba sběru šest dní. Na fotce jsou odpady označené barvou pro jednotlivé členy naší domácnosti: bratr Kryštof (mohla by tě zaujmout jeho palmoolejná Ekovýzva ;), já Šimon, maminka, tatínek. Diagnóza: Jednoznačně převládají obaly od potravin, velké množství jich má tatínek, kupuje si své vlastní jídlo a hlavní prioritou je pro něj časová nenáročnost nákupu, přípravy i konzumace. Zatím výzvu bere jako zjištění kolik toho běžně vyhodí. My tři ostatní jsme si přivezli nějaké potraviny ve znovupoužitelných obalech z víkendové návštěvy prarodičů, něco získali z popelnice a nějakou zeleninu a jablka z koupené bio farmářské bedýnky

Jakube kde máme citronku?!

Ve svém prvním videu jsem nasliboval hory doly. Na všechno mám ještě čas a o všechno se pokusím! Inu, nastal čas vaření další dávky sojového mléka, a já se rozhodl dostát prvnímu slibu: domácí tofu. Podle skvělého internetového návodu jsem si říkal, že to nebude nic těžkého. Chyba. Uvařil jsem tedy svým oblíbeným způsobem (ze sojových vloček z CountryLife) plný hrnec sojového mléka, naplnil dvě lahve a ze zbytku šel dělat emulzi. Nastala potíž číslo jedna: co je to proboha epsom salt? V receptu je uvedena zvláštní chemikálie, o níž jsem nikdy neslyšel, v jejíž znalosti i internet tápe, a o níž

13. eKomnata

První týden výzvy je za mnou. S lehkým zarděním a pocitem viny usedám k počítači a sdílím otevřenou a upřímnou zpověď svého ekoJÁ. S(H)vědomí: Mohla bys čtenářům prozradit, jak si zvládla první týden bez supermarketů? SHnow: Inu, den před výzvou jsem nastartovala experimentální a bojovou náladu proti marketům za pomocí svého prvního dumpster divingu. Musím konstatovat, že popelnicový lov byl úspěšný a velmi pozitivně mě naladil na následující dny. Už druhý den výzvy ovšem přišel první závažný přečin - v pozdních večerních hodinách jsem společně se svým partnerem mířila z proKlinického koncertu v Bubenečské nádražce domů (zcela střízlivá pozn. red.) a ejhle

Jídlo všechno zachránilo

Už je to několik dní od začátku EKOvýzvy a já bych ráda přišla s dalším článkem, vzhledem k tomu, jaký měl ten předchozí úspěch! (Upřímně jsem netušila, že by se mohlo moje psaní zalíbit, o to víc jsem byla potěšena, když jsem si četla vaše komentáře, děkuji.) Dnes bych vám chtěla povědět něco o tom, jak to se mnou a mou výzvou vypadá. Vzhledem k tomu, že jsem se chtěla stát vegetariánem již několik let, není pro mě tato výzva vůbec náročná a plním ji s chutí a radostí. Jenže, jak jsem psala v minulém příspěvku (pokud jste četli), je mi teprve šestnáct

Změna je život

Tak, původně jsem se chtěla pustit do sepsání tohohle článku již včera, ale tak dlouho jsem zvažovala, co všechno by měl obsahovat, až jsem se propadla do říše snů. Rozhodla jsem se to nijak nehrotit a prostě to napsat formou zpovědnice. Vím, že většina lidí nerada čte šíleně dlouhé slohy, ale možná by vám to mohlo i něco přinést! Nebo v to tedy alespoň doufám. Jako výzvu jsem zvolila Měsíc vegetariánem. Ze začátku bych chtěla říci, proč jsem volila právě tuto výzvu. Už jako malé pískle (ne že bych teď byla o něco větší) jsem měla takový nějaký anti-vztah k masu

První překážka – PIZZA!

K mému úvodnímu článku jsem se rozhodla přihodit ještě jeden, aneb: JAK PROBĚHLY PRVNÍ DNY? První den proběhl v pořádku, musím se pochválit zejména za ráno, kdy jsem si místo obvyklého mléka udělala kaši z vody a rozdíl jsem téměř nepoznala. Druhý den - neboli dnešek - už se však zdál problematičtější. Proč? Na oběd měla být PIZZA! A já už od mala slintala nad naší domácí šunkovou pizzou. Zkoušíme samozřejmě víc variant, ale šunková byla vždy taková klasika. Jaká byla tedy alternativa? Pochutnala jsem si (a momentálně ještě stále pochutnávám) na BROKOLICOVÉ! Mléčným výrobkům jsem se tedy tentokrát nevyhnula, ale brala jsem to jako

Díky mocc

Dnešní příspěvek bych chtěla využít k tomu abych veřejně poděkovala všem co mě podporují, protože si to strašně zaslouží! :) Největší dík patří mojí mamce, která je naprosto perfektní. Moje máma maso miluje a vím, že se ho nikdy nevzdá, což po ní samozřejmě ani nechci. Když jsem jí na začátku roku 2014 oznámila, že budu vegetarián neřekla ani půl slova. Vždy když jsem se zdržela v Brně vždy na mě čekal vegetariánský oběd na další den, taky jsem pokaždé našla v lednici něco co jsem mohla sníst a z čeho vařit. Když jsem se jí asi po půl roce zmínila, že

Supermarkety a my ostatní

Když jdu na návštěvu (ano, je víkend), tak úplně nekontroluju, kde byly suroviny z předkládaných dobrot a jídel nakupovány, to už by mě moji kamarádi nebo rodiče asi zastřelili (stačí, že jsem vegan, už s tím mají co dělat)... ale neopomenu se o EKO výzvě zmínit. Dostává se mi pak rozpoluplných reakcí, někdo už to tak dělá dlouho a jiní by si to neuměli bez jejich Alberta představit (a těch je hodně). Napadá vás nějaká věc, kterou bych sehnal jenom v supermarketu a jinde ne (nebo mnohem dráž)? 893

Kulinářské strasti

Je ráno a zvoní budík. Zaklapávám ho a spím dál. Probouzím se o čtvrt hodiny později a s šokem zjišťuji, že nestíhám. Rychle na sebe házím oblečení, jednou rukou češu vlasy, druhou čistím zuby. Po cestě do kuchyně potkávám den předem připravenou svačinu - ovesné vločky přes noc namočené v mléku s jahodami. Bohužel svačinu jen ve spěchu strkám do ledničky a s nezavázanýma botama a napůl oblečenou bundou běžím na autobus. Tak nějak začal můj dnešní den. 429

Top