Nacházíte se zde
Domů > Posts tagged "půst"

Personal Jesus

Po čtyřech dnech lehkého rozhořčení nad neúspěšnou registrací k EKOvýzvě jsem konečně zde. Od nynějška Vás budu obšťastňovat sdílením mého osobního příběhu o tom, jak zvládám měsíc bez supermarketů a chemikálií v domácnostech mezi kterými přejíždím. S radostí se podělím i o mikro příběhy spojené se snahou o šíření osvěty na téma ekologie. Toť můj osobní challenge na následující měsíc. Další hovadina... Tak pochopitelně reagovalo několik známých, když jsem se s nimi podělila o to, že od teď bude má osobní cesta vytyčena výše uvedenými mantinely. Vzhledem k tomu, že od popeleční středy se ve jménu masopustní tradice držím co nejdál

První překážka – PIZZA!

K mému úvodnímu článku jsem se rozhodla přihodit ještě jeden, aneb: JAK PROBĚHLY PRVNÍ DNY? První den proběhl v pořádku, musím se pochválit zejména za ráno, kdy jsem si místo obvyklého mléka udělala kaši z vody a rozdíl jsem téměř nepoznala. Druhý den - neboli dnešek - už se však zdál problematičtější. Proč? Na oběd měla být PIZZA! A já už od mala slintala nad naší domácí šunkovou pizzou. Zkoušíme samozřejmě víc variant, ale šunková byla vždy taková klasika. Jaká byla tedy alternativa? Pochutnala jsem si (a momentálně ještě stále pochutnávám) na BROKOLICOVÉ! Mléčným výrobkům jsem se tedy tentokrát nevyhnula, ale brala jsem to jako

Proč vegetariánství?

 Zdravím všechny! Mé jméno je Kamila a v rámci EKOvýzvy jsem se rozhodla být (minimálně) měsíc vegetariánkou. Již dlouho jsem o vegetariánství uvažovala. Nelíbí se mi, jak je se zvířaty v masném průmyslu zacházeno a jaký dopad to má na životní prostředí. Od příchodu na vysokou jsem se proto přes týden naučila i tímto způsobem stravovat, jakmile jsem však přijela domů, masitým výrobkům jsem se nevyhnula. A proto, když se vyhlásila EKOvýzva, má slova byla jasná: VÝZVA PŘIJATA! Během výzvy bych chtěla dokázat, že jídelníček vegetariána není tak černobílý, jak si většina „masožroutů“ myslí. Osobnostně se mi příčí otázky typu: „A co jíš, když jsi vegetarián?“

Radost z jídla nesouvisí s jeho zkonzumovaným množstvím, ale ve schopnosti vnímat a do hloubky prožít svátek přijetí pokrmu

Tak zas píšu hlášení ze svého experimentu spočívajícího v dvoudenních půstech o vodě každý týden. Není to žádný převratný objev, spousta lidí podobně žije celá léta a nikde o tom nemají potřebu psát, já ale píšu rád. Navíc bych rád poukázal na ekologický aspekt střídmosti, protože konzum, přátelé, to je mor. Dnes bych rád pohovořil o rozdílu mezi konzumem potravinářských produktů a vědomým přijímáním potravy. Na tuto myšlenku mne totiž navedlo moje první jídlo po 3 dnech o vodě (fotografii přikládám). 1481

Ovocná radost po 2 dnech o vodě

Tento týden mám svůj pravidelný 2 denní půst za sebou a bylo to fajn. Jako malou oslavu návratu k jídlu jsem pojedl půlku zralého ananasu zalitou rozmixovaným banánem.(!) Vykřičník v závorce značí jistý paradox a zároveň záminku k úvaze: Je reálné žít takovým způsobem, aby člověk splňoval všechny eko-výzvy současně? A jak by takový život v kontextu naší středoevropské společnosti vypadal? Vědomě sabotuji výzvu týkající se lokálních potravin. Miluju ovoce (nekonzervované), které je u nás z lokálních zdrojů v zimě nedostupné (pokud nepočítám dobře uskladněná jablka, případně hrušky). Nezládl bych to bez něj. Utěšuje mne alespoň fakt, že ekologická stopa dovozu

Veganství s každotýdenními půsty

Jako obvykle jsem dnes - 1. den půstu - stihl vyřídit spoustu pracovních záležitostí a s blížícím se večerem pozoruji i zvyšující se citlivost mého těla na okolí, prohlubující se dech. Pravidelné půstování dává další rozměr mému veganství, ke kterému jsem se dostal již před pár lety. Z ekologického hlediska je evidentním přínosem snížení produkce odpadů, které při půstech nevznikají žádné, zároveň však tyto krátké očistné dny působí příznivě na lidské tělo i mysl.  425

Top