Nacházíte se zde
Domů > Posts tagged "konec"

Jeden člověk, jedna myšlenka …

Když jsem si hrála s myšlenka na tento projekt ani by mě nenapadlo, co se spustí. Mojí představou byli dva vyzyvatelé a 3 lidi co se připojí.  Omyl 10 úžasných vyzyvatelů a 51 zapojených lidí. Tisíce čtenářů a spousta motivovaných lidí. 1762

SUPERTOWN NOT SUPERMARKET!

Měsíc utekl jako voda a moje básnické střevo dostalo sérií článků docela zabrat a potřebuje si odpočinout. NE SUPERMARKETŮM byla první myšlenka, když mi o EKO výzvě Zdenička napsala. Proč vlastně tohle a jaký to má environmentální a sociální dopad jsem psal již dříve, ale není na škodu to shrnout: - Supermarkety jsou často stavěny na zelené louce na okrajích měst, je u nich parkoviště, musíte k nim dovést silnici a často jet autem. Svojí hmotou narušují krajinný ráz. - Likvidují konkurenční malé obchody a tím jsou zodpovědné za vylidňování center měst. Vytvoří méně pracovních příležitostí než jich kvůli supermarketu zanikne. Odvádějí peníze z

Smíšené pocity spojené s koncem výzvy

Výzva končí... a já mám z toho velmi smíšené pocity... I když jsem ze začátku byla 3 dny hladem, nějak jsem se naučila s tím žít... kontrolovat složení, trošku jsem se i naučila vařit, ochutnala různé dobré i nedobré vegan náhražky, poznala spoustu skvělých lidí a donutilo mě to zapřemýšlet i nad ostatními výzvami... 1827

Resumé a Ptačí koncert

Tak mému "trápení" je konec. Od soboty už zase po večerech svítím. Na jednu stranu se mi ulevilo, na druhou jsem ráda, že jsem do Výzvy šla, protože mi v mnohém pomohla. A v létě se k ní vrátím! Poslední týden patřil mezi ty nejtěžší. Potřebovala jsem urgentně dělat věci do školy, takže jsem večery trávila v knihovně nebo Centrální počítačové učebně a už se těšila na Hodinu Země. Když ale pominu ten poslední týden, musím přiznat, že se toho během Výzvy hodně událo! 1784

Igeliťák už nikdy

Když to shrnu: žádný přátelský obchod jsem v Brně nenašel, bio je drahé a zákeřná rajčata stále zamražená. Sám za sebe musím říct, že díky výzvě jsem se dozvěděl spousty nových věcí. Kromě toho, jak přibližně dnes funguje trh a jak moc některým prodavačkám záleží na tom, abyste si ten igeliťák prostě vzali, jako by na tom měli nějaký osobní zájem... jsem se dozvěděl také dost nových informací o tom, jak ono "znečištění plasty" vlastně vypadá. Viděl jsem pár dokumentů, četl pár vyjádření a vlastně mě to dost šokovalo. Vždycky jsem věděl, že plasty jsou problém. Jen jsem netušil ty

Já na to mám…

Tak a je tu konec EKO výzvy. Myslím si, že jsem ji zvládla dobře, i když sem ji porušila tím, že jsem popravila jednoho gumového medvídka. Který mě mrzí, ale tak snad mi to vy i on odpustíte. Uvědomila jsem si, že bez masa jde žít. A docela dobře. Neměla jsem pocit hladu, nebyla jsem unavená, měla jsem chuť do práce ve škole. 1779

A co bude dál?

...Cvak,lup, zasyčení a vůně. Prvním lokem mám husí kůži snad všude. Zdá se mi to, nebo dřív chutnal líp? Při druhém loku vím, že je to pořád ta stejná skvělá chuť a snad leště lepší vůně.... Sedím ve vlaku a koukám z okna. Přemýšlím, jak to všechno rychle uteklo. Na stolečku mi stojí energeťák a můj život je opět veselejší. Přesně vím, co chcete říct! Ale na svoji obhajobu bych taky ráda něco řekla. Posledních pár dní bylo opravdu náročných. Ne kvůli dodržování výzvy, ale kvůli přípravám finálního večera a tak. Podle mě je mnohem důležitější mít energii na další aktivity

Uzavírka

Proběhla Hodina Země, a tak je čas na poslední ohlédnutí za mojí výzvou. Krom jednoho dne, kdy jsem vozil na pohřbu smuteční hosty a věnce, jsem poctivě chodil buď pěšky nebo jezdil na kole. A neselžu ani poslední den, kdy mi přijede kamarád z dalekého severu. Holt půjdeme od nádraží domů 3 km pěšky, host nehost. Už jsme velcí a tmy se nebojíme. 1553

Jak jsem si vedl…

Kdo by to byl řekl... ani jsem se nestačil pořádně rozčílit nad chabou nabídkou veganského zboží v našich supermarketech a moje výzva končí :) Musím se přiznat, že z celého výsledku mám hodně smíšené pocity... Na jednu stranu mě bavilo vymýšlet pořád nová jídla a zkoušet různé rostlinné náhražky... na druhou mám pocit, že ke konci jsem jel už hodně na sílu. A když se ke všemu poslední týden přidal stres v práci, měl jsem co dělat, abych "nezvlčel" a svůj závazek neporušil. 1715

Top