Nacházíte se zde
Domů > Posts tagged "greenpeace"

Díky, EKO výzvo!

Je pátek večer a já premiérově zůstávám přes víkend v Brně, abych mohla zajít na přednášku „Na čem (se) smaží Indonésie“ v rámci Vegan Festu, jež vypovídá o problematice palmového oleje, jak jde již z názvu poznat. Z přednášky odcházím s blaženým a zároveň motivujícím pocitem. Blaženým proto, že s většinou informací jsem již byla seznámena a nebála jsem se ptát na věci, o kterých jsem tolik nevěděla. Motivujícím proto, že mě to opět utvrdilo v mém přesvědčení a motivovalo mě to k tomu, abych ČINILA. Z přednášky odcházím na byt. Můj línej zadek, který si už navykl na „šalinový luxus“ sice chvíli protestuje, ale vnitřní hlas mi říká, abych

Konec se blíží..

Všechno to tak rychle uteklo, ale kdo říká, že to musí skončit? Pojďme prodloužit naše výzvy - navždy! Ok, nemusí to být tak striktní, ale stačilo by, kdyby každý z nás prostě jen trochu víc přemýšlel nad tím, co dělá a jak to dělá. Já jsem se rozhodla, že několik večerů v měsíci bez elektřiny zavedu pravidelně, protože to prospěje nejen mně, ale také planetě. Moc díky všem, kteří jste psali články. Poctivě jsem si je četla a pár věcí v mém životě určitě změním nebo se alespoň polepším. Byla to skvělá zkušenost a těším se na vaše dojmy a

Proti nemoci polévkou

Jsem trochu nemocná. protože se mi to teď vůbec nehodí, tak se proti tomu snažím bojovat nejen čajem, ale také polévkou. Zjistila jsem, že plynový sporák je úspornější, než elektrický, a proto je polévka vařena na něm. Vůbec to tedy neporušuje večerní zákaz elektřiny a můžeme si ji uvařit kdykoliv. Pokud jste nemocní jako já, tak vám určitě také uleví. Jestli ne, tak reklamace bohužel nepřijímám. Pardon. Dobrou chuť! 300 g dýně Hokkaido 200 g mrkve 1 brambora 1 cibule 1 lžíce oleje 350 ml zeleninového vývaru sůl pepř muškátový oříšek zázvor Do hrnce dáme olej a na jemno nakrájenou cibuli. Osmažíme dozlatova a zalijeme zeleninovým vývarem. Přidáme nakrájenou dužinu dýně, nastrouhanou

Blázinec jménem stěhování

Stěhování je bláznivá záležitost a když před vybalováním věcí musíte ještě uklízet, tak je to už úplný "cvok-haus". Bohužel proto nedodávám články tak často, jak bych chtěla. Dobré na tom je, že večery bez elektřiny nejsou problém, protože ke kýblu a hadru elektřinu nepotřebujete. Uvědomuji si ale to, kolik toho za celou dobu procesu vypotřebuji. Myslím tím nejen elektřinu, ale také vodu, mycí prostředky, hadry.. A tak přemýšlím, jak co nejvíc ušetřit nejen peníze, ale také naší matičku Zemi. Jenže se v tom moc nevyznám a tak žádám své přátelé z EKOvýzvy: Máte nějaké rady? A ještě jedna prosba: Máte nějaké tipy na to,

Za přírodu!

Mé zapojení se do EKOvýzvy bylo zprvu kvůli třem skutečnostem. Za prvé, abych si zkusila, jestli dokážu fungovat i bez masných výrobků (a pokusila se omezit i mléčné výrobky). Za druhé, abych si obohatila receptář zdravými recepty. A za třetí, abych dala najevo svoji nevoli vůči produkci masné a mléčné výroby a jejím důsledku v podobě velké spotřeby vody. Nyní si však uvědomuji, že mi EKO výzva dala/dává mnohem víc! Dnešní nádherný den doslova vyzýval k nějakému pohybu. Řekla jsem si tedy proč ne, půjdu si zaběhat! Abych však řekla pravdu, běhání v mém podání není nějaký náročný trénink, co Vám spálí milion kalorií. Pokud

Jeden pytel nestačí

Ne, tohle není článek o zero-trash možnosti sledování Bondovek, ač to název trochu naznačuje. Název je ve skutečnosti míněn jako upozornění na žalostnou nedostatečnost našeho ekologického snažení v globálním kontextu. „Mysli globálně, čiň lokálně“ se říká. A nepochybně je to velmi podnětná myšlenka, ale co ve skutečnosti znamená myslet globálně? A jak by vypadalo jednání globálně? Kde je vlastně ta hranice? A podle čeho vlastně poměřovat dopad našeho eko-snažení? Je smutnou pravdou, že nás, ekologických „aktivistů“ je tvrdě pomálu a velcí hráči jako vlády a korporace pouze obohatili své metody tak, aby ukojili naše potřeby, ale ve většině případů absolutně neodstranili problémy,

Sníh a báseň

V neděli večer jsem ležela v posteli a nudila se. Začala jsem si pohrávat s myšlenkou, že v pondělí večer po práci bych se mohla jít projít. Trocha čerstvého vzduchu ještě nikdy nikoho nezabila. Nebo o tom nevím. Konečně začalo být tepleji. Měla jsem v plánu vytáhnout i tátu, který se o EKOvýzvu také zajímá, a společně by nám třeba procházka pomohla pro mě najít novou inspiraci ke trávení večerů v místě, kde bydlím, mezi lesem a polem. Samozřejmě se do mého super nápadu muselo něco nacpat a překazit to. Tentokrát to byl sníh. Sněhová vánice, abych byla přesná. A tak jsem

Vývoj myšlenkových pochodů

Když jsem si vybírala, která EKOvýzva by pro mě byla nepřínosnější, tak jsem se musela pořádně zamyslet. Když většinu svých dní strávíte na invalidním vozíčku mimo město, tak se vaše možnosti ztenčují. S veganskou stravou jsem začala ještě předtím, bez auta bych se nedostala do práce a jakékoliv jiné změny v nakupování (bez toho, aby to omezovalo moji rodinu) nebylo v tu chvíli možné. Nakonec z toho vypadlo to, že večery bez elektřiny jsou pro mě jasnou volbou. Nikoho tím nebudu "otravovat" (když pomineme to, že neustále všem všude zhasínám) a pro mě samotnou bude i tak výzva dost velká,

První překážka – PIZZA!

K mému úvodnímu článku jsem se rozhodla přihodit ještě jeden, aneb: JAK PROBĚHLY PRVNÍ DNY? První den proběhl v pořádku, musím se pochválit zejména za ráno, kdy jsem si místo obvyklého mléka udělala kaši z vody a rozdíl jsem téměř nepoznala. Druhý den - neboli dnešek - už se však zdál problematičtější. Proč? Na oběd měla být PIZZA! A já už od mala slintala nad naší domácí šunkovou pizzou. Zkoušíme samozřejmě víc variant, ale šunková byla vždy taková klasika. Jaká byla tedy alternativa? Pochutnala jsem si (a momentálně ještě stále pochutnávám) na BROKOLICOVÉ! Mléčným výrobkům jsem se tedy tentokrát nevyhnula, ale brala jsem to jako

Proč vegetariánství?

 Zdravím všechny! Mé jméno je Kamila a v rámci EKOvýzvy jsem se rozhodla být (minimálně) měsíc vegetariánkou. Již dlouho jsem o vegetariánství uvažovala. Nelíbí se mi, jak je se zvířaty v masném průmyslu zacházeno a jaký dopad to má na životní prostředí. Od příchodu na vysokou jsem se proto přes týden naučila i tímto způsobem stravovat, jakmile jsem však přijela domů, masitým výrobkům jsem se nevyhnula. A proto, když se vyhlásila EKOvýzva, má slova byla jasná: VÝZVA PŘIJATA! Během výzvy bych chtěla dokázat, že jídelníček vegetariána není tak černobílý, jak si většina „masožroutů“ myslí. Osobnostně se mi příčí otázky typu: „A co jíš, když jsi vegetarián?“

Top