Nacházíte se zde
Domů > 2017 > Omezení spotřeby

Malá úvaha nad koncem výzvy, která nikdy nekončí…

  . Do konce mé „ekovýzvy“ k ještě větší spotřební, (a tím i ekologické), skromnosti, než jakou provozuji, (či provožiji), obvykle, mi zbývají dva dny. Je tedy čas na závěrečnou rekapitulaci. Vytčeného cíle útraty „jednoho jediného dolaru denně“, sice nakonec nedosáhnu. Pokud dnes ani zítra nic neutratím, (a nakupovat nic neplánuji), dostanu se na „denní průměr útraty“ - přibližně 36,- kč. To je tedy přibližně 1 dolar a 30 centů. Vyzkoušel jsem si, že se dá vyžít, s „o něco málo přes dolar“ útraty denně, aniž by při tom člověk nějak příliš strádal. Strádání ostatně nebylo cílem mé „ekovýzvy“, stejně jako se nějak drasticky

Reinkarnace, jako základ skromné spotřeby.

. Při „spotřebně skromném“ přístupu k životu je vhodné, také hledat nové využití, či reinkarnaci, pro věci, které jsou určeny k vyhození, či k využití, již jen jako palivové dříví. Ideálním materiálem pro tyto snahy jsou dřevěné palety. Ty „nevratné“ se často dají sehnat i za odvoz, či za cenu palivového dříví. . . Pravda, k vyrobení z nich nějakého alternativnějšího nábytku, než je ten z Ikei, je třeba mít nějaký ten „vercajk“ a aspoň trochu "fortelu". V případě palet si můžete vystačit i jen s pilkou, vruty do dřeva a šroubovákem, či, (při punkovějším přístupu), kladivem a hřebíky. Výhodou je, že pokud přílišnou šikovností a manuálně řemeslnou  zručností neoplýváte a dílo

O dobrodružství hledání šetrnějších cest.

Snaha o šetrnost, ekologickou i ekonomickou, může být i dobrodružnou stezkou hledání nových cest a cestiček. Dnes vám představím jeden šetrně okologický tip, který je sice momentálně poněkud "out of time", ale věřím, že jsou mezi vámi tací, kteří myšlenku, či nápad udrží až do okamžiku, kdy se jim může hodit. Užitečným pomocníkem pro každého, kdo zatápí v kamnech, krbu, či kotli na dřevo je "tekutý podpalovač". Alespoň pro každého, koho v mládí  ve skautu nenaučili spolehlivě rozdělat oheň pomocí jediné sirky a mokré březové kůry. Já bohužel patřím do generace kterou, v Pionýrském oddíle Julia Fučíka, naučili kolik tun

Nejdražší je sociální kontakt…

Zatím tedy mám za sebou 9 dní své spotřebně skromné výzvy. Utratil jsem dosud  372,- korun. Denní průměr spotřeby se mi  tedy pohybuje někde kolem jednoho dolaru a půl. Rozpadající se běžecké boty jsem sice, místo nákupu nových, opravil chemoprénem a za jídlo utrácím minimálně. Vydumpsterovat se mi daří dost, pro sebe i svého psa, (dnes měl k obědu přírodní vepřové řízky s rýží, myslím, že nemá špatný "psí život"). Občas jen řeším podobný problém, jako zkrachovalá podnikatelka, ve známém dokumentu "Bůh žehnej Islandu", který mapuje dopady islandské finanční krize z roku 2009. Ta na kameru ukazuje nádherně luxusní, vydumpsterované

Uskroměním k osvobození…

. Jednou z reálných možností, jak přibrzdit "Titanik" ekologického směřování na této planetě, je omezit spotřebu. Spotřebu fosilních paliv, spotřebu surovin, i spotřebu osobní. Ovšem omezit svou osobní spotřebu nemusí být jen omezující, ale naopak to může  být velice osvobozující. Přestat se honit za hromaděním, (často zavazujícího), majetku a pořizováním si,  (často zbytečného), luxusního zařízení domácnosti, spotřební elektroniky, prestižního auta, exotické dovolené, či značkového oblečení, vám dovolí zvolnit životní tempo a začít si vychutnávat život sám. Skromnost není nouze, skromnost je bohatství. To že jsem opustil svůj pražský byt a místo něj si pořídil maringotku, ve které žiji vedle potoka, na kraji

Top