Nacházíte se zde
Domů > 2016 > Měsíc veganem

Vaříme vegansky po portugalsku

Pokud už si jednou zvyknete na to být vegankou a zvládnete si věci zorganizovat tak, abyste měli po ruce něco veganského, i když cestujete, začne vás docela bavit experimentovat s vařením. Když jsem přemýšlela, co že to teď vlastně budu jíst, vzpomněla jsem si na minulé léto v ekosociální komunitě  v Portugalsku, kde se ve veřejné kuchyni vařilo zásadně vegansky a znamenitě. Přinesla jsem si odsud skvělý recept na salátovou zálivku, kterou můžete používat i jako pomazánku (respektive něco, do čeho můžete namáčet chleba středomořského typu). Takže, vezmeme spoustu olivového oleje a smícháme ho se sušeným droždím (které jsme před tím rozmíchali

Mé nové závislosti

Tak jsem přešla krizi. Naučila jsem se s veganským jídelníčkem lépe zacházet, zařadila víc přírodního cukru (ovoce) a ke dvěma pravidelným svačinám přidala pár lehčích. Zkrátka mám pocit, že pořád jen jím. Sil už zase přibývá a stejně tak i závislostí. Přišla jsem totiž na jednu věc, která mi nejdřív jako začínající vegance nedocházela. Nesmíte brát veganství jako dietu. Hlavní je si uvědomit, že maso a celkově živočišné výrobky nesmíte nahrazovat.  Jasně, jde to i tak, že si místo klasického kuřecího řízku obalíte a osmahnete tofu (samozřejmě v hrašce, ne ve vajíčku :)), ale dokud budete čekat chuť řízku, máte smůlu. Je to v celkové

Výzva babiččina nedělního oběda

O tom, jak se lidem těžce odolává Lehce se veganí, když si člověk žije izolovaně ve svém studentském brněnském bytečku, sám si nakupuje a hospodaří. Hospodaří se mu snad ještě mnohem lehčeji, protože neutrácí za maso ani jogurty.  Problém ovšem nastává ve střetu s okolním prostředím. Na tomto místě se musím přiznat, že jsem svou výzvu už třikrát porušila, protože zkrátka neumím odolávat lidem. Poprvé jsem „zhřešila“ hned druhý den EKOvýzvy. Poněkud paradoxně na návštěvě u kamarádky veganky. Donesla z práce bagetky plněné sýrem, které by se jinak musely vyhodit. Po důkladném zvážení etického hlediska jsme usoudily, že se obětujeme. Že když už ty

Málo sil

Stále mě to baví. Stále mi chutná. Stále mi živočišné výrobky nechybí. Bohužel se ale začaly objevovat problémy. Prvotní příval energie vypršel a síly ubývají. Po večerech bývám už hodně slabá a motá se mi hlava. Hledala jsem pomoc v různých veganských facebookových skupinách a dočetla se, že nějaké to oslabení je normální. Tělo se čistí, jasně.. Ale je to pro mě teď vhodné, když mám tříměsíční miminko, které plně kojím a které nevydrží ani půl hodinky v klidu, aniž by se nechalo od maminky nosit? Jak si dodat energii, když to zkrátka nechci vzdát? Co zařadit do jídelníčku, když jsem

týden druhý – přestaň používat výrobky testované na zvířatech

Tento týden EKOvýzvy jsem se rozhodla zasvětit testování výrobků na zvířatech. Včera jsem vysypala obsah koupelny na hromádku a udělala inventuru. Prací prášek a aviváž zůstali v bytě, protože jak jsem se dočetla, značka Ecover byla schválena v rámci Humánního standardu pro prostředky pro domácnost. Na veškerý další úklid používám vodu, mechanickou sílu, ocet a občas jar, respektive přípravek na mytí nádobí a záchodové mísy od značky Frosch. V Německu je prý testování na zvířatech pro detergenty a kosmetiku úplně zakázáno – značka Frosch navíc deklaruje, že její výrobky neobsahují žádné živočišné komponenty, takže mohou být označeny jako “vhodné pro vegany”.   Větší

Podcenit přípravu se nevyplácí

Eko výzva - měsíc veganem

K snídani suchý chléb. Sice domácí kváskový, vlastnoručně upečený, ale suchý, jen se solí. Až ráno jsem  zjistila, že na ten chléb nemám co namazat :-D. A tak jsem přišla na překvapivou věc: být veganem vyžaduje přípravu. Když jsem mrkla na internet, co si vegani mažou na chleba kromě marmelády, byla jsem příjemně překvapená, kolik různých veganských pomazánek se nabízí. A že existuje něco jako rostlinné máslo, rostlinná smetana, majonéza. Pár receptů jsem si vybrala a běžela do zdravé výživy. Tam mne ale nemile překvapilo, že většina těchto produktů je ze sóji.  O té se poslední dobou nemluví příliš lichotivě, tak to s ní nechci

Bez mléka je to výzva

  Bez masa žít umím. Deset let jsem byla vegetariánkou a maso mi nechybělo a když vařím, výsledky bývají dost blízko veganské stravě. Jenže nejíst maso není taková výzva, jako nejíst mléčné produkty a jídlo obsahující vejce. Aspoň pro mě. EKOvýzvu jsem přijala den před mými narozeninami – když jsem probudila, můj milý mě upozornil na fakt, že nemůžeme jít do cukrárny na dort, protože na sídlišti v Kohoutovicích prostě takový luxus v sobotu ráno neseženu. Facebookoví přátelé mi naštěstí poradili, co vlastně vegani snídají, takže jsem hlady neumřela. Naopak se ukázalo, že i v supermarketu se lehce pořídí všechno, co patří k pořádné narozeninové

Zázrak jménem HASHAHAR

Veganská pochoutka První věc na kterou jsem pomyslela, když se stanu vegankou bylo: ,,Co budu proboha dělat bez sladkého?" V posledních týdnech jsem náhodně narazila na přímo delikátní dobrůdku v podobě hnědé krémové hmoty. Kosher izraelské čokolády "nutely" Hashahar. A musím přiznat, že s nadmírou cukru, ale bez laktózy mě plně uspokojil na nadcházející rána, kdy děti tady porcují vafle s vrstvou Nutelly. Otázkou však zůstává co dál? Do nekonečna se Hashaharem cpát nemohu. Buď se naučím dělat veganské moučníky a nebo se naučím žít bez nich.  

První dny vegankou

Ekovýzva

Krásný den všem. S veganstvím koketuji již delší dobu, ale stále se mi nedaří se úplně zbavit spotřeby živočišných produktů. Proto jsem přijala s radostí EKOvýzvu "Měsíc vegankou", která mne donutí více hledat alternativy. Všude jsem rozhlásila, do čeho jdu, abych nemohla podvádět. Žít sama, bylo by vše jednodušší, situaci komplikují děti odrostlé na běžné stravě (spapej aspoň to masíčko), partner masožravec a neveganské mňamky v lednici. Donedávna jsem byla běžný maso a mléko žravý konzument. Teprve před zhruba 2 lety jsem začala vstřebávat informace o škodlivosti živočišných produktů a také o otřesných podmínkách zvířat ve velkochovech. Postupně jsem vyřadila z jídelníčku celé rodiny mléčné

Top