Nacházíte se zde
Domů > Author: Nela
Nela Snažím se žít "eko". Většina lidí na to reaguje: Fajn, to z ní dobře, dělat si doma pastu, ale na tohle nemam prostě čas. Já taky ne. Žiju naprosto stejný hektický život jako vy. A právě zjišťuju, že změna životního stylu mi přináší více času, ušetřené penízky a dobrý pocit. Během výzvy chci zjistit, co kvůli mě končí na skládce, co vypouštím do odpadu, zkusím domácí kosmetiku a čistící prostředky a velkým finále bude pořízení vermikompostéru.

WEB: https://ekosmoula.wordpress.com/

Den Země

Den Země jsem strávila tak, že jsem se vrtala v zemi. Zabydlovaly se u mě mé nové spolubydlící, žížaly hnojní. Vypadá to, že nebudou dělat žádné problémy, hlučné párty nebo si zvát divné kamarády. Jen doufám, že se jim tu bude líbit. Na patře mám sousedy Ptáčkovi, Strnadovi a Sýkorovi. Na návštěvu je zvát raději nebudu. A tobě, milá Země, přeju, abys neměla žádné problémy s těmi svými lidmi.             

Nejlépe propagované toxické látky

Před pár měsíci běžela reklama na čistič na okna, s výtažkem z octa. Z reklamy bylo jasně patrné, že ocet udělá to samé, jen smrdí. Lepší antireklamu jsem neviděla - řekla vlastně to, že je lepší si koupit dvacetkrát levnější produkt... Já sem používala ekologické čističe, které jsou ale neskutečně drahé a stále balené v nesmyslných plastech. Postupně jsem je nahrazovala..až to došlo tak daleko, že se mi podařilo uklidit celý byt jen s trochou sody, octa, mýdla, vody a starého trička. Jak na to? V koupelně se používá čistících prostředků asi nejvíc a i teď je to pro mě místo, kde strávím

Smutná veselá kráva

Vím, že toto se přímo netýká mé výzvy, ale.. Mlékárna Kunín uspořádala soutěž Básníme s Kunínem. Nejvíce lajků získaly básně, které ale nebyly vybrány jako vítězné... Kráva mléko nedává, lidé jí ho berou. To, že tele volá mámu, na to všichni serou. Až produkce mléka klesne, kráva na jatka se vezme. Takhle funguje mléčný průmysl a vaše básničky jsou nesmysl. Ámen, končím. V železné kleci se opírám hubou, o stěnu špinavou, kov do mě rubou, nástroj tak humánní, nohy mi škubou, bez citu, bez býka, rezavou tubou. Až mládě porodím, ihned jej zcizí, to aby ládovat, mohli se cizí, víckrát ho nespatřím, zpátky jdu do klece, jsem kráva veselá, na sýru, na mléce. Pro zájemce  další takovéto básničky zde A

Střepy přinášejí… další ReTapku

Už delší dobu nepoužívám plastové láhve na pití. Proč? No protože je to plast, který navíc po čase začne zapáchat (je to prý tím, že při čištění plastu kartáčem se v něm dělají trhlinky a tam se množí plíseň). Zkoušela jsem několik značek skleněných láhví, nejvíce se mi ale zalíbila ReTap - je lehká, snadno se čistí a hezky se z ní pije. Jelikož jsem ale tvor nešikovný (homo ineptum), láhev se mi podařilo rozbít. Já vlastně ale nevím jak, několikrát mi spadla a nic se nestalo, ale jednou jsem ji vytáhla z batohu a byla prasklá... Co s tím? Výrobce tvrdí, že

No poo!

Když jsem poprvé viděla tento název, trochu jsem se lekla - protože poo znamená hovínko.  Ale nebojte, jde o zkratku z No shampoo - bez šamponu. A taky nejde o to být prasátkem. A proč vlastně bychom na tento krásný výdobytek civilizace měli zanevřít? Je to jednoduché - chemické látky, které se dostávají na tělo (a do těla), poté do odpadních vod, narušuje se přirozená ochranná vrstva vlasů a pokožky a také ty plastové obaly, kdy čím dražší šampon, tím menší obal. A taky ty různé dávkovače - to jsou části, které ani pořádně recyklovat nejdou. Bohužel i přírodní varianty se balí stále

Možná se tak narodila, možná je to ropný derivát

Reklamy útočí na sebevědomí slečen a žen s tím, že nebudou krásné, dokud nepoužijí ten a ten produkt. Poslední dobou už se to týká i mužů - pokud na sebe nenastříkáte tuhle chemii, žádná se za vámi neotočí (kdyby je raději učili přinést kytičku...) Krása není o tom, jaký obličej si nakreslíme na náš ksicht. Ale je o tom, jak se cítíme. Kdyby mi někdo řekl, že bez makeupu mi to sluší víc, tak ho nepoužívám. Ale výrobci kosmetiky musí z něčeho žít, ne? A stejně tak výrobci těch obalů - kosmetika je snad nejvýkonnější odvětví, kde za nejmenší obal s

Kupuju odpad…

Problém s odpady vzniká už ve chvíli, kdy nakupujeme. Protože vše, co si přineseme domů, musíme buď zkonzumovat, nebo vyhodit. Bezobalové prodejny už se rozšiřují, ale stále je to pro mě z ruky, a proto musím spoléhat na místní supermarket. Pohled na regály plné zbytečných plastových obalů je občas dost frustrující. Pečivo balené v plastu, zelenina v plastu, mléčné výrobky (malá balení vždy v plastu), množstevní akce (kdy to stejně nestihnete sníst a vše skončí v koši), spontánní nákupy. Jo a cukrovinky. Naštěstí není vždy tak těžké najít alternativu. Pečivo se dá koupit volné, často i v papírovém sáčku. Na zeleninu nosím vlastní

Mydleme (se)!

Reklamy mi tvrdí, že jen ten nejvoňavější sprchový gel mi zaručí hebkou pokožku, jen ten nejinovativnější šampon krásné vlasy (ale pozor, aby efekt byl zaručen, nezapomeňte dokoupit celou řadu produktů). Polonahé modelky házejí svou hřívou a užívají si té spousty chemické pěny, která nenávratně mizí v odpadních vodách. O tom, že plastový obal se špatně recykluje, se mlčí (myšleno hlavně ty víčka a dávkovače). Adidas nedávno poslal na trh boty, vyrobené z plastového odpadu z oceánu. Fajn, ale nebylo by lepší tam ten odpad nemít? Jako atopik mám vlastní názor na voňavé sprcháče - svědit mě bude vše stejně. Ale co s

Každodenní superhrdina…

Zachraňovat velryby z pláží...připoutat se ke stromu...sbírat odpady v Malajsii...bouřlivé demonstrace... Tak si spousta lidí představuje záchranu životního prostředí. A na takové věci v běžném, hektickém životě uprostřed Prahy prostě nemám čas. Ale i tak můžu ovlivnit naše prostředí a zdraví - můžu ovlivnit, kolik odpadů pošlu na skládku, kolik ropy či uhlí denně spálím, jaké chemikálie naleju do odpadních vod, případně napatlám na tělo či sním. Nikdo nemá rád změnu, je to jeden z významných stresových faktorů. Ale když vás taková změna baví a máte z toho dobrý pocit, to pak stojí za to. Nemusíte být hned supereko zerowaste vegan. Já

Top