Nacházíte se zde
Domů > Author: cahounek
cahounek Devatenáctiletý, za měsíc maturující, anarchistický, veganský, sluníčkový a vůbec naivní student Gymnázia Jana Keplera. Píšu básně, písničky a právě rozjíždím sólový hudební projekt "Zkaženej pomeranč". Asi rok jsem byl aktivní v Mladých básnících pražských, nyní se organizačně podílím na projektu "To si piš!"

WEB: https://zivotspytlem.wordpress.com

Kterak prodloužit životní dráhu

Během svého snažení o co nejmenší produkci odpadu se dostávám do spousty situací, kdy je potřeba myslet tak říkajíc "mimo krabici". Občas se mi totiž stane, že buď nemám jinou možnost, než věc s obalem koupit, a nebo mi je obal proradným prodejcem podstrčen. V těchto momentech se občas smířím s tím, že obal přijde do pytle a nebo vymýšlím jeho další použití - jen to je totiž polehčující okolnost dostatečně silná, abych nemusel daný odpadek po zbytek měsíce vláčet všude sebou. Za pozornost podle mě stojí mé výmysly z posledních dnů: Kokonáč Pozval jsem domů kamarádku, že strávíme společně den a ona

Co na chleba?

Jsem docela chlebožrout. Věta "Tak si vem chleba s něčím." padla při mé výchově nesčetněkrát a v důsledku toho jsem skutečně zvyklý různé denní hlady zabíjet chlebem. Dokud mi nevadily obalové materiály, neměl jsem s ničím problém ani jako vegan - v ledničce jsem pořád měl nějaká tataráčky, škvarkové, pažitkové, provensálské, francouzské či ještě jiné rostlinné pomazánky. Jenže teď žádné vaničky či střívka v pytli nechci! Tak daleko, abych programově vyráběl pomazánky, jsem se ještě nedostal. Mám sice tu jednu samovolně vzniklou tofu pomazánku, ale co si budeme povídat, když něco vznikne samovolně, není to ono. Mé řešení vzniklé situace není mazací, ale

Jakube kde máme citronku?!

Ve svém prvním videu jsem nasliboval hory doly. Na všechno mám ještě čas a o všechno se pokusím! Inu, nastal čas vaření další dávky sojového mléka, a já se rozhodl dostát prvnímu slibu: domácí tofu. Podle skvělého internetového návodu jsem si říkal, že to nebude nic těžkého. Chyba. Uvařil jsem tedy svým oblíbeným způsobem (ze sojových vloček z CountryLife) plný hrnec sojového mléka, naplnil dvě lahve a ze zbytku šel dělat emulzi. Nastala potíž číslo jedna: co je to proboha epsom salt? V receptu je uvedena zvláštní chemikálie, o níž jsem nikdy neslyšel, v jejíž znalosti i internet tápe, a o níž

Jeden pytel nestačí

Ne, tohle není článek o zero-trash možnosti sledování Bondovek, ač to název trochu naznačuje. Název je ve skutečnosti míněn jako upozornění na žalostnou nedostatečnost našeho ekologického snažení v globálním kontextu. „Mysli globálně, čiň lokálně“ se říká. A nepochybně je to velmi podnětná myšlenka, ale co ve skutečnosti znamená myslet globálně? A jak by vypadalo jednání globálně? Kde je vlastně ta hranice? A podle čeho vlastně poměřovat dopad našeho eko-snažení? Je smutnou pravdou, že nás, ekologických „aktivistů“ je tvrdě pomálu a velcí hráči jako vlády a korporace pouze obohatili své metody tak, aby ukojili naše potřeby, ale ve většině případů absolutně neodstranili problémy,

První týden s pytlem!

Tak mám za sebou první týden pochodování všude se zeleným igelitem. Byl to týden, kdy jsem si jeho přítomnosti sotva všímal, ale všichni se po něm ptali, a některé mé nejbližší bezmezně iritoval. Ale je to ve jménu planety, ne? Obsah pytle jsem zachytil ve videu: https://vimeo.com/157333372 No a nezapomeňte na moji stránku: http://zivotspytlem.wordpress.com

Nákup bez mrtvých delfínů

První nákup s pytlem, a skoro nic do něj nepřibylo! Jak se mi to daří? Je to jednoduché, stačí se víc zamyslet nad tím, kam chodit nakupovat a co si tam brát ssebou. Pro luštěniny a obiloviny jednoznačně doporučuji chodit do obchodů jako je CountryLife nebo bezobalu. Já mám zkušenost s CountryLifem, mají tam dávkovače s širokou nabídkou luštěnin, obilovin, semínek a jiných pochutin. Ty si nabírám do papírových sáčků, které posléze na nákup použiji i několikrát. Zeleninu a ovoce lze pravděpodobně nakupovat kdekoli, i když z ekologického (či ekoanarchistického?) hlediska je nejlepší ji brát od místních zemědělců. Jediná doporučitelná změna, která však ovlivní leccos, je přechod od igelitových sáčků

Začátky kreativity

Kvůli svému břemeni - pytli zvažuji každou balenou věc, co vezmu v obchodě do ruky. A je zajímavé, kolik tam toho nechám. Takovýto způsob života mi podle mě nabízí spoustu podnětů pro kreativitu. Zatím můžu zmínit vlastní sojomlíko. Už delší dobu kupujeme doma luštěniny a obilí vážené ve vlastních pytlících, a vyrábět si vlastní sójové mléko je vskutku jednoduché (viz video) a nebudu muset po zbytek měsíce v pytli nosit krabici od sójového mléka, což je docela zjednodušení. Při výrobě sójového mléka mi také zbyla okara a nepochybně budu pokračovat a vyrábět si vlastní tofu, nechci ho přece kupovat v

První dny s pytlem

Co mě to proboha napadlo. Mám měsíc před maturitou a já si do toho ještě začnu takhle blbnout… Vybral jsem si radikálně snížit svoji spotřebu obalových materiálů, dá-li se to tak říct. A nebyl bych to já, kdybych si to nějak neozvláštnil, kdybych si k tomu nepřidal nějakou třešničku. Mojí třešničkou je pytel. Je to ta zelená věc na fotce, co nejsem já. A je to pytel na odpadky. Koncept pytlového experimentu je ten, že všechny obaly, které nedokážu důsledně zrecyklovat (a tím se nemyslí recyklovací koše, ale skutečně znova použít), přijdou do pytle. A pytel půjde všude se mnou –

Top