Nacházíte se zde
Domů > 2017 > Veganství > Preferiánství

Preferiánství

Tuhle mi na vegavečeři říkala bývalá veganka, že se stala preferiánkou. Že by nový progresívní výživový směr?

Otázka: je vegan veganem, když si občas dá rybu, nebo tradiční buchtu od babičky nebo sušenku na oslavě narozenin? Přísně vzato ne, ale je to potřeba? Komu se budeme za svoji sušenku zodpovídat? Komu a čemu budeme skládat účty? Je nutné, abychom byly vždy a za každých okolností tu vegany, tu vegetariány, tu frutariány a já nevím kým ještě? Koho chceme dojmout svojí potřebou zůstat ve škatulce nějaké diety? Není lepší si svobodně zvolit jídelníček přesně na míru, podle svých potřeb a preferencí, tak aby nám s naší „dietou“, našim jídlem, které se ocitne na našich talířích, bylo opravdu dobře, i kdyby to mělo znamenat, že ze škatulky nějakého stravovacího návyku občas vystoupíme.

Ctím preferiánství, osobní svobodu vybrat si, co mi za stravování vyhovuje, co mi dělá dobře a kdy se cítím spokojený. Při veganství zůstávám, ale když si občas vezmu i něco z jiného stylu stravování, tak se rdít nebudu.

Už moje babička říkala: „Není důležité, co jíš občas, ale co jíš každý den.“

Mějte se fajn a užívejte života.

7 1
Ruda
„Ještě před pár lety bylo veganství výzvou pro ekologické radikály a dnes? Pod tíhou argumentů tato výzva prokapala i mezi poklidný mainstream. Pakliže nechci být ekologickým pokrytcem a pískat si nahlas Kalamajku při každé zmínce o vlivu živočišné stravy na životní prostředí, musím jednat. Došlo i na Husákovy děti a poezii otlučených kytar, rozpadajících se paneláků a buřty nad ohněm ze starých necek…. V předešlých dvou letech bylo veganství při EKOvýzvě už někým zpracováváno, ale nejen dojmy a recepty živ je příspěvek. V mých příspěvcích se zajdeme podívat na pražskou vegavečeři, uspořádáme si doma vegapárty, zajdeme na trhy, do vegajídelny, něco dužnatého si „vydumpsterujeme“, podíváme se, co nabízí pro vegany internet nebo knihovny. Ale nebojte. O dojmy z abstinenčních křečí a recepty dobrot nepřijdete.“

Komentářů: 4

  1. Souhlasím. V tomhle případě bych mohla klidně říkat, že jsem preferiánský vegan 😀 (vím, že tak to nefunguje). Živočišné produkty jím málo a v podstatě jen tam, kde není moc na výběr (klasická restaurace, u rodičů apod.) a maso vůbec. Proto, když se někdo zeptá, tak v kontextu se sebou mluvím o vegetariánství, ačkoli jsem téměř vegan.
    Každopádně velmi zajímavá myšlenka a konečně rozumný způsob stravování. Jen ten název mi nějak „nejde na jazyk“, ale to je to poslední 🙂

  2. Ahoj Rudo,
    já z těch pseudo stravovacích návyků nemám dobrý pocit… Myslím si, že vznikli jen za účelem, aby si lidé mohli obhajovat to, že občas si dají živočišný produkt. Když někdo omezí kupování živočišných produktů, tak je to super, ale je podle mně blbost tomu vytvářet nějakou „škatulku“. Já jako veganka bych nikdy na tohle nepřistoupila, protože bych měla černé svědomí, že podporuju ubližování zvířatům či přispívám k ničení přírody. A ani bych si u rodiny nedala nic co není veganské – díky tomu mí příbuzní co nechtějí, abych na návštěvě byla ohladu (hlavně babičky a dědové jsou na to specialisti :D) tak mi udělají i něco veganského. Tím je inspirují a i když u nich zrovna nejsem, tak si můžou říct „joo vlastně ten veganský koláč byl super, tak si ho odpoeldne upečeme“. Moje babička dokonce přestala dělat neveganské buchty, protože zjistila, že jsou chuťově lepší než ty s mlékem a vajíčkem a dokonce si dělají občas vegan jídlo 🙂 Tím, že odmítnu živoč. produkt, tak je inspiruju a třeba i sami omezí spotřebu živoč. produktů.

    1. Katka, v podstate ano, suhlasim, na druhej strane je vzdy lepsie, ak je niekto vegan a obcas to porusi, ako ked sa vobec nezamysla nad tym, co je. Jednoducho uz fakt, ze mi nie je jedno, ako moje stravovanie vplyva na zivotne prostredie, na moje zdravie, na ine zive tvory, je krok vpred.

Top