Nacházíte se zde
Domů > 2016 > Měsíc veganem > Výzva babiččina nedělního oběda

Výzva babiččina nedělního oběda

O tom, jak se lidem těžce odolává

Lehce se veganí, když si člověk žije izolovaně ve svém studentském brněnském bytečku, sám si nakupuje a hospodaří. Hospodaří se mu snad ještě mnohem lehčeji, protože neutrácí za maso ani jogurty.  Problém ovšem nastává ve střetu s okolním prostředím. Na tomto místě se musím přiznat, že jsem svou výzvu už třikrát porušila, protože zkrátka neumím odolávat lidem.

Poprvé jsem „zhřešila“ hned druhý den EKOvýzvy. Poněkud paradoxně na návštěvě u kamarádky veganky. Donesla z práce bagetky plněné sýrem, které by se jinak musely vyhodit. Po důkladném zvážení etického hlediska jsme usoudily, že se obětujeme. Že když už ty bagetky máme, je určitě správnější je sníst než vyhodit… A tak jsme se do nich pustily a nelitovaly.

Druhé „zhřešení“ bylo naopak očekávané a nevyhnutelné. Jela jsem totiž na víkend domů a s tím se samozřejmě pojil i nedělní oběd u babičky. Ten se tradičně skládá z kuřecího vývaru, kuřecího řízku a brambor. Bohužel i ty ztrácí babiččinou rukou svůj veganský ráz, protože je polévá cibulkou smaženou na sádle. Už když jsem před pár lety vznesla požadavek na zeleninovou přílohu, bylo to považováno za exces. Přesto jsem někdy dostala alespoň cuketu smaženou v trojobalu.

Babiččin nedělní oběd byla poslední překážka, která mi bránila ve vegetariánství, protože kdo by nechtěl udělat radost babičce, která je spokojená jen v případě, že vidí svou vnučku žvýkat masíčko. Až v prosinci jsem se odvážila – velice nenápadně – začít maso schovávat na talíře rodičů. A postupně odhalovat tu babičce nepochopitelnou pravdu o nejedení masa…

A najednou si přijedu jako vegan. To jsem prostě nemohla udělat. Babička připravuje zeleninu jen ve velice výjimečných případech, kuřecí vývar nevynechala ani jednou za dvacet let, co u ní obědvám.  A najednou jsem měla v talíři brokolicový krém. A jako druhý chod špenát s brambory. Jak by si mohl člověk vůbec dovolit protestovat, že z něj teče mléko?

K třetímu „zhřešení“ došlo dneska, když mě kamarádka pozvala k sobě domů na oběd s tím, že udělala hodně brokolicových placek a nechce je vyhodit. Tak samozřejmě, že jsem se k záchraně jídla musela připojit. K tomu prostě není co dodat. 😀

 

3 0
Jiskřičku nadšení pro ochranu životního prostředí ve mě vyvolala návštěva OZO v páté třídě. Když jsem po exkurzi v ostravské třídírně odpadu přiběhla domů, vytáhla jsem tabuli a udělala mamince přednášku, na jejímž konci jsem s důležitostí v hlase jedenáctiletého dítěte prohlásila, jak je důležité třídit, jinak hromady na skládce rostou a rostou. Tak se stalo, že jsme doma zavedli systém čtyř košů. Není divu, že mě nadchla i myšlenka EKOvýzvy a aspekt životního prostředí sehrál důležitou roli i v mém rozhodnutí stát se vegetariánem. V následujícím měsíci bych ráda zašla ještě dál a v rámci výzvy měsíc veganem se omezila na čistě rostlinnou stravu.

Komentářů: 1

Top