Nacházíte se zde
Domů > 2016 > Domácnost bez chemie > Šlamastika druhého dne

Šlamastika druhého dne

Ráno se rozhlížím po koupelně. Na polici: solné a olivové mýdlo, sůl do koupele a přítelův šampon. Mrknu na regál s pracími prostředky, ale ty jsou už delší dobu celé zelené (žluté a modré). Galerka vypadá žalostně prázdná: vlasová voda, olej na obličej, krém z vosku, oleje a vonných esencí, prášek na zuby, olej na holení, plastové kartáčky na zuby, přírodní „parfém“, solný deodorant, tělový olej, dětské mýdlo, přítelovy věci. Proč že jsem odnášela i toaletní vody? Všechny! Teď se mi stýská, chci je vysvobodit ze zapovězené krabice. Není tu žádná dekorativní kosmetika! Říkám si, že tu chybí ještě něco a myji si vlasy kaší z žitné mouky, vody a kapky oleje. Posléze zjišťuji, že žitná mouka není jemně mletá a vyčesávám z vlasů drobky. Zakládám nákupní seznam: no-poo „šampon“, zubní kartáček ze dřeva, alespoň řasenku a pudr s nějakým certifikátem a ještě dárek Fandovi ve formě biokosmetiky. Zatím nevím co budu muset ještě připsat.

Během dne jsem často chtěla sáhnout do krabice po papírových kapesnících. Byla jsem na ně zvyklá a spotřebovala jich už hory. Z nějakého filmu si pamatuji záběr na plantáže eukalyptu, pěstovaného i pro dřevo na papír na Borneu. Kolik pralesa by asi žilo, kdyby lidé jako já používali papír rozumě? Dávám stranou kapesníky a na přebalovací stůl připravuji misku na vodu a žíňku. Jenže při představě nálože, kterou moje dítě umí vytvořit vracím kapesníky zpět, ale schovávám je sama před sebou, alespoň za hromádku bambusových plenek.

Další zákeřná věc! Houbička na nádobí! Vyměňuji za hadřík, ten víc vydrží, dá se vyprat a používat dlouho. Kde všude asi zbytky takových houbiček končí? A kolik už se jich tou naší spotřební společností spotřebovalo?

Dívám se do kontejneru na plast pod dřezem, ale už se mi tu shromáždila miska po rajčatech, obal od dětského čaje a sáček od rohlíků, který přinesl přítel. Vyndavám sáček a vzpomínám na žampiony, které jsem při nákupu už neměla do čeho dát a museli zůstat v regále. Černý a ovocný čaj jsem pořídila bez plastů, ale netuším kde sehnat ten pro kojence bez igelitu. Myslím, že misku s dírou na dně nejspíš nebudu umět nijak využít. Ale situace se mění, na návštěvu přichází babička a po chvíli se ptá, jestli nemám nějakou misku, prý na zasetí rajčat. Vyndavám z kontejneru tu s dírami, načež se objevuje další otázka: „Nemáš sáček?“ Hledám a ve špajzu nacházím jeden s dírou a zbytkem jedlých kaštanů. Které jsem tam … ehm, zapomněla zapařené a dva z nich vyklíčili. Jinak mám fajn špajz, fakt 🙂 Takže jdu pro truhlík, zem beru jednoduše z krtin a těšim se, že z toho něco vyroste. Další PET věc se objevila, a to lahev od kojenecké vody. Teď s ní Daník bubnuje do podlahy a moc se baví. Ale petku schovám, ty poslední dvě se hodili dědovi na víno.

Hlásím jeden spáchaný přestupek při pokusu o oheň v krbovkách. Bez Pepa to nešlo. Přidávám na nákupní seznam ekopodpalovač a říkám si, že se někdy naučím naštípat třísky.

Dělám jogurt z mléka z mlékomatu, když sousedčina kravka je nemocná. Zahřát, ochladit, přidat jogurt, zavřít do sklenic a temperovat v jogurtovači. Jednoduché, rychlé a bez jednorázových obalů. To se mi líbí.

Den končí a já si nejsem jistá, jestli na mě doma nečíhá ještě něco, co mělo být v nežádoucí chemkrabici.

2 0
Andrea
Ahoj, jsem Andrea a EKOvýzvy se zúčastňuji s desetiměsíčním Danečkem. Žijeme na malé vsi (asi deset rodin, stádo ovcí, stádo dětí, deset psů, jeden kůň, několik koz, jedna kráva, směs myslivců, hasičů křesťanů a různých týpků), s naší trochu chaotickou a bláznivou rodinou, v něčem co dřív býval statek a s myšlenkou, že by to šlo více soběstačně a eko - ovšem, každý si to představujeme jinak. Alespoň je téma pro smysluplný rozhovor. EKOvýzvu jsem pojala trochu ze široka, ale znáte to video o mužskym mozku s krabicema a ženskym mozku, kde vše souvisí se vším? Jsem žena, že. Většina tich věcí mi delší domu vrtá v hlavě a částečně je mám vyřešený, takže teď to chci dotáhnout. Držte mi palce.

Komentářů: 4

  1. Andrea, aky jogurt pridavas do mlieka, ked vyrabas svoj jogurt? Nechas si jeden z predchadzajucej varky, alebo ako to vlastne funguje, aby si nemala kelimok od jogurtu?

  2. Nechávám si jeden z předchozí várky, ale tak jednou za šest koloběhů jogurt měním, takže kupuji. Teď přemýšlím, jestli najdu nějakej bez plastu, ve skle vídám jenom ochucené. Podívám se jestli se někde dá sehnat kultura, ale do toho se mi moc nechce 🙂 Au

    1. Ano, jogurtova kultura sa predava v sackoch, myslim, ze je to predsa len lepsie riesenie ako jogurt v plastovom kelimku, lebo ten „pytlik“ kultury vydrzi dost dlho. A fakt, ked tak rozmyslam, ani u nas som biely jogurt v skle nevidela, skusim sa na to zajtra pozriet 🙂

  3. Vlastně proč nezkusit kulturu. Zatim jsem našla ale jen dávkování na 1-5l. Byl by nějaký typ, jakou a kde koupit?

Top