Nacházíte se zde
Domů > 2016 > Bez palmového oleje > Krabice, procházka po městě a plány

Krabice, procházka po městě a plány

Můj začátek EKOvýzvy je v krabici. V bytě jsem sebrala veškerou zbylou neeko drogerii, každou lahvičku s chemkosmetikou, i tu dekorativní.  Divím se, kolik toho vlastně je, takhle u sebe jsou mi ty věci o něco víc nepříjemné a zatím nevím co s nimi. Ještě předloni jsem  prodávala „přírodní“ Švédskou kosmetiku a nějakou dobu předtím si opravdu myslela, že je přírodní. Chvíli mi trvalo změnit názor. Pomohly mi knihy profesorky Strunecké, různé články a já postupně začala prát v mýdlových ořeších, měnit ty lahvičky a teď to chci konečně dotáhnout na sto procent, doufám že to půjde dobře. Největší starost mi dělá šampon, při posledním pokusu o No Poo, jsem si ucpala odpad ve vaně žitnou moukou a přelámala si vlasy, za což nejspíš mohla jedlá soda.

Včera jsem si po delší době zkusila nejít do supermarketu, ale nakoupit od živnostníků. Mám desetiměsíčního synka, nákupy mě příliš nebaví, tak se pro mě supermarket stal téměř jediným, nejrychlejším a nejsnadnějším řešením, který se dá snadno absolvovat i s miminkem. Tentokrát si zařizuji hlídání, chodím a jezdím po nedalekém městě vyzbrojená vlastníma taškama a s odhodláním nakupovat věci bez palmáče a zbytečných obalů. Baví mě pokecat si s prodavačkou, někdy si vysloužím nechápavý pohled, když odmítnu igelitový sáček, nesu nezabalené pečivo, směju se nad nějakým obalem, nebo tupě zírám na žampiony s tím, že si je nekoupím, protože nechci sáček a vlastní obal už nemám. No musím to vychytat. V čajovně na mě čeká past, zapovídám se a zjišťuji, že čajovnu provozuje zase někdo jiný a tahle informace ve mě probouzí chuť si koupit něco navíc, sahám po halvě, nečtu složení, v čajovně palmáč nečekám a doma zjišťuji, že jsem přece jen koupila jednu věc s palmovým olejem. Další věcí je moje nepozornost, způsobená roztrhaným spánkem matky na mateřské. To jdu takhle do řeznictví, chci tři kebaby, prodavačka je připravuje  a balí  do papíru, ale doma v balíku najdu kebaby jen dva 😀 Ale dědeček ochuzený o kus svačiny mi o nějaký čas později vrací moje dítě do náruče a běží místo mě do toho řeznictví. Nevím, co jim řekl, ale po chvíli mi podává několik mincí s tím, že kebaby došli. Včera jsem udělala velký nákup, tak čtrnáct dní budu kupovat jen maličkosti a to nejspíš v sousední vesnici. Takový nákup mimo supermarket je malé dobrodružství, je sice dražší, ale zato zábavnější 😀

Na moji EKOvýzvu minimalizovat odpad, narážím doma na každém druhém kroku. A bude to ještě oříšek. Tak třeba odličovací tampony v galerce jsem dopoužívala a další nepořídila s tím, že přeci musí stačít voda, kvalitní mýdlo a třeba i žíňka. První den a nemohu si zviknout. Chci snížit mojí obrovskou spotřebu papírových ubrousků, s batolátkem v domácnost se ale objevují takové věci, jako létající kaše, banán na dveřích, zbytky kukuřičných křupek na všem, zeleninová polévka v mém oku, takže beru látkovu plenu na čistění dítěte a hadřík na to ostatní. Nejsem si jistá, jestli nepřeháním potíž s čístítkama uší – nenašla jsem ušočističe pro děti bez plastových tyčinek, tak mám nápad motat vatu na dřevěné špejle. Pokud se to dá kompostovat, beru to jako OK, ale plasty nemám ráda. Zkusím jich domů přinést minimum. Musím ale používat vodu pro kojence, tak kupuji pětilitrový barel, který se následně využije na vodu ze studánky z brdských lesů, poblíž chalupy mé tchyně, tahle voda má chuť! Sklenice hodlám nějak smysluplně použít, plechovky chci nějak dekorovat, nebo vytvořit svícen. Papír co hoří používám jako podpalovač do kamen.

EKOvýzva s mlékem mě baví. Sousedka má krávu, která je sice teď nemocná, ale naštěstí mám v okolí mlékomat. Zvykla jsem si doma dělat jogurty. Nedávno mě chytl nápad se sýrem, kde se jako syřidlo používá citron. Tak teď budu měsíc dělat jen vlastní sýr. Tohle je trochu oběť, sýry miluji a doma fakt neudělám mozzarelu, ani parmazán, pařený sýry umí ta sousedka co má krávu, ale já ne, …. ale třeba se mi podaří vychytat tenhle recept. Udělám domácí máslo. Také budu muset nějak zpracovat hodně syrovátky.

Poslední EKOvýzva souvisí s bydlením na vesnici, velkou zahradou, zahrádkou, loukami, políčkem a s myšlenkou na částečnou soběstačnost. Předloni jsme tu vypěstovali celkem dost zelenini, loni, s na jaře narozeným miminkem, nájezdem slimáků, extrémními teplotami a suchem, se to moc nepodařilo. Takže teď potřebuji dokončit plán, připravit půdu, začít předpěstovávat … . A udělat to rozmanitější, odolnější horku, tak aby bylo potřeba co nejmíň péče.

Možná jsem si toho naložila trochu víc, ale tyhle věci chci zařadit do svého života. Tak mi držte palce.

 

4 0
Andrea
Ahoj, jsem Andrea a EKOvýzvy se zúčastňuji s desetiměsíčním Danečkem. Žijeme na malé vsi (asi deset rodin, stádo ovcí, stádo dětí, deset psů, jeden kůň, několik koz, jedna kráva, směs myslivců, hasičů křesťanů a různých týpků), s naší trochu chaotickou a bláznivou rodinou, v něčem co dřív býval statek a s myšlenkou, že by to šlo více soběstačně a eko - ovšem, každý si to představujeme jinak. Alespoň je téma pro smysluplný rozhovor. EKOvýzvu jsem pojala trochu ze široka, ale znáte to video o mužskym mozku s krabicema a ženskym mozku, kde vše souvisí se vším? Jsem žena, že. Většina tich věcí mi delší domu vrtá v hlavě a částečně je mám vyřešený, takže teď to chci dotáhnout. Držte mi palce.

Komentářů: 1

  1. Waaau, tak to si si teda predsavzala statocne vela, ale s nadsenim to das! K tym tycinkam do usi – podla mna to nemusis pouzivat vobec, moja dcera prestala mat problemy s usami, ked sme jej ich prestali cistit ;).

Top