Nacházíte se zde
Domů > 2015 > Další výzvy > 2/7 dní bez jídla a odpadu > Veganství s každotýdenními půsty

Veganství s každotýdenními půsty

Jako obvykle jsem dnes – 1. den půstu – stihl vyřídit spoustu pracovních záležitostí a s blížícím se večerem pozoruji i zvyšující se citlivost mého těla na okolí, prohlubující se dech. Pravidelné půstování dává další rozměr mému veganství, ke kterému jsem se dostal již před pár lety. Z ekologického hlediska je evidentním přínosem snížení produkce odpadů, které při půstech nevznikají žádné, zároveň však tyto krátké očistné dny působí příznivě na lidské tělo i mysl. 

Pokud něco podobného zkusíte, nedivte se, když se setkáte hned napoprvé s nějakými problémy. Když si vzpomenu na své první experimenty s nejezením, nebylo to snadné, tělo a především mysl reagovaly skoro hystericky na nezvyklou situaci. Netrvalo ale dlouho a půsty se mi staly přirozenou radostí. Jsem přesvědčený, že lidé obecně jedí mnohem více, než odpovídá reálné potřebě těla. Přistoupením na myšlenku, že lidské tělo musí každý den dlabat, se člověk dle mého názoru vzdaluje od své podstaty a dobrovolně se stává strojem. Z jídla se tak stává chorobná závislost a život v závislosti je blízký životu v nesvobodě. Dovedete si představit jaké to je, když se celé dva dny vůbec nemusíte starat o přípravu jídla? Víte kolik reálně získáte času? A dovedete si představit, jak chutná odstátá voda se šungitem při takovém osvobozujícím půstu? Svou sklenici vody, kterou jsem si dnes přinesl do práce, jsem již vypil, byla opravdu moc dobrá, mohu jedině doporučit 😉
IMG_20150302_165942_737

0 1
Pavel Pražák
Každý týden 2 dny bez konzumace jakýchkoli potravin a bez odpadu. V souvislosti se stravováním jsem si uvědomil, že velká část potravy, kterou člověk spořádá, není založená na reálné potřebě těla. Konzumace je především záležitostí psychické závislosti. Dospěl jsem k tomu po 17 letech vegetariánství a následných 3 letech veganství. Především v souvislosti s vyloučením veškerých živočišných produktů ve své stravě jsem začal pozorovat znatelné zlepšení svého zdravotního stavu, objevil jsem rovněž sílu krátkých půstů (1-3 dny), při kterých má lidské tělo skvělou příležitost pro regeneraci a strávení nezpracovaných zbytků v zažívacím ústrojí. Dosud jsem půstoval nepravidelně, v souvislosti s projektem EKO-VÝZVA bych chtěl dvoudenní půsty zapojit do svého života pravidelně, a to každý týden. Výsledkem by mělo být především snížení ekologické stopy díky nižší spotřebě potravin a snížení objemu odpadů s konzumem spojených, v neposlední řadě také očekávám příznivou odezvu od svého těla, kterému krátké půsty prospívají.
Top