Nacházíte se zde
Domů > 2015 > Další výzvy > 2/7 dní bez jídla a odpadu > Radost z jídla nesouvisí s jeho zkonzumovaným množstvím, ale ve schopnosti vnímat a do hloubky prožít svátek přijetí pokrmu

Radost z jídla nesouvisí s jeho zkonzumovaným množstvím, ale ve schopnosti vnímat a do hloubky prožít svátek přijetí pokrmu

Tak zas píšu hlášení ze svého experimentu spočívajícího v dvoudenních půstech o vodě každý týden. Není to žádný převratný objev, spousta lidí podobně žije celá léta a nikde o tom nemají potřebu psát, já ale píšu rád. Navíc bych rád poukázal na ekologický aspekt střídmosti, protože konzum, přátelé, to je mor. Dnes bych rád pohovořil o rozdílu mezi konzumem potravinářských produktů a vědomým přijímáním potravy. Na tuto myšlenku mne totiž navedlo moje první jídlo po 3 dnech o vodě (fotografii přikládám).

Nevím, zda si člověk bez zkušeností s půsty dovede dost živě představit, s jakou intenzitou tělo vnímá přijetí prvního kousku jídla po delší době dobrovolného hladovění. Já jsem si tentokrát připravil královskou lahůdku z toho nejcennějšího, co jsem doma našel: byla to 3 svraštělá loňská jablíčka a hrst čerstvě pomletého máku. Jablíčka jsem nakrájel na kousky, zasypal mákem a pak mne čekal krásný intenzivní zážitek, který ve mně dozníval ještě spoustu hodin. Byl to zážitek vědomého přijímání potravy.

3dennipust_navratovka2015m

Po půstu se mi obvykle zbystří smysly, spolu s tím, jak se tělo očišťuje, a tak velmi jasně vnímám nejen symfonii chutí z jazykových pohárků, ale i další cestu potravy do prázdného, odpočinutého zažívacího ústrojí a počátek trávicího procesu. Téměř vzápětí také cítím, jak se „cosi“ teplého rozlévá po celém těle a mám dojem, že jsem schopen cítit i změnu složení krve, která tělem protéká. Je to vyloženě sváteční zážitek, za který je nasnadě poděkovat. Tomuto prožitku říkám „VĚDOMÉ PŘIJÍMÁNÍ POTRAVY“. Když si vybavím jakým životem jsem žil před pár lety a jak jsem do sebe denodenně cpal všelicos na utišení nespokojeného žaludku, nebo jen tak z rozmaru, ze společenské nutnosti nebo ze stresu, tak musím přiznat, že „KONZUM POTRAVINÁŘSKÝCH PRODUKTŮ“ byl každodenní součástí mého života. Dnes se snažím, aby pokud možno každé moje jídlo bylo malým svátečním okamžikem, který prožiju vědomě a s mírou.

Na závěr bych své zkušenosti shrnul do jedné myšlenky:
Radost z jídla nesouvisí s jeho zkonzumovaným množstvím, ale ve schopnosti vnímat a do hloubky prožít svátek přijetí pokrmu.

0 0
Pavel Pražák
Každý týden 2 dny bez konzumace jakýchkoli potravin a bez odpadu. V souvislosti se stravováním jsem si uvědomil, že velká část potravy, kterou člověk spořádá, není založená na reálné potřebě těla. Konzumace je především záležitostí psychické závislosti. Dospěl jsem k tomu po 17 letech vegetariánství a následných 3 letech veganství. Především v souvislosti s vyloučením veškerých živočišných produktů ve své stravě jsem začal pozorovat znatelné zlepšení svého zdravotního stavu, objevil jsem rovněž sílu krátkých půstů (1-3 dny), při kterých má lidské tělo skvělou příležitost pro regeneraci a strávení nezpracovaných zbytků v zažívacím ústrojí. Dosud jsem půstoval nepravidelně, v souvislosti s projektem EKO-VÝZVA bych chtěl dvoudenní půsty zapojit do svého života pravidelně, a to každý týden. Výsledkem by mělo být především snížení ekologické stopy díky nižší spotřebě potravin a snížení objemu odpadů s konzumem spojených, v neposlední řadě také očekávám příznivou odezvu od svého těla, kterému krátké půsty prospívají.

Komentářů: 2

  1. Vybavujou se mi slova jedné mojí kamarádky, když jsme se minulé léto bavili u ohně o životě: „Lidi dneska jedí zbytečně hodně.“

Top