Nacházíte se zde
Domů > 2015 > Přijeli hasiči

Přijeli hasiči

Jakmile jsem v sobotu v šest hodin zhasla všechna světla, rozsvítila pár svíček a „distancovala se od všech spotřebičů“ s výjimkou foťáku, z nenadání se na naše sídliště sjela hasičská auta. Že by se dozvěděli o mé výzvě a přišli mi zhasnout rizikové svíčky? Spolubydlící je celou dobu pobaveně sledovala z okna a slibovala mi, že celý měsíc nebude rozsvěcet v místnostech, kde se budu nacházet. Nebýt toho lehce škodolibého tónu v jejím hlase, poděkovala bych.

Hasičské vozy

Na naše dveře nakonec žádný fešný hasič nezaklepal, výjezd se nekonal kvůli mně. Svůj první večer jsem strávila tichou kontemplací nad diářem ve svitu lucerničky. Následně jsem cvičila a protahovala se, sáhla na chvíli po kytaře. Cítila jsem se místy bezradně, například, když jsem si chtěla k hraní dohledat na internetu akordy nebo když jsem si před spaním chtěla pustit hudbu. „Ne! Elektřina!“ Jeden by řekl, že mám absťák!

Nad diářem

0 0

Komentářů: 5

  1. Je opravdu energeticky výhodné nahrazovat úsporné zářivky svíčkami? Jaké jsou energetické vstupy při výrobě svíčky, včetně ropy, z které se vyrábí parafín?

    1. Díky moc za tento dotaz! Problematice parafínu se chci věnovat příští týden v jednom z příspěvků. Samozřejmě, že je parafín špatný a nejde mi o to, snažit se nahradit úsporné žárovky svíčkami nebo k tomu dokonce někoho chtít motivovat! V mojí výzvě jsem šetření energií vyhnala do extrému, abych si opravdu dostatečně uvědomila, jak moc jsem na elektřině závislá a nakolik by mě omezovala její nepřítomnost v každodenním životě. Za chvíli začne můj pátý večer a pořád ještě jsem nedovedla přepnout z „noční sovy“ na „ranní ptáče“ (hej, to je dobrý, to použiju..) Svíčky jsem pro účel výzvy nekupovala, spaluji ty, co se mi doma nastřádaly z dárků. Těším se na příští týden, až mi dojdou a já budu hledat enviro-alternativu 🙂

      1. Napadají mě svíčky z včelího vosku, ale to by asi nefungovalo v případě, že bys chtěla být hodná na včely. Trochu nebezpečná a asi velice těžko realizovatelná možnost je svícení karbidovou lampičkou, tím si svítili horníci v dolech. Ale do toho bych nešla, aspoň ne samovýrobou, když to s tou vodou přeženeš, může bouchnout.

      2. Mě napadl akorát klasický způsob chudých chalup devatenáctého století a to smolné louče 🙂 ale to je zahrávání si s otevřeným ohněm. Výroba karbidu při 2000 st. C v obloukové peci se mi moc výhodná nezdá (http://cs.wikipedia.org/wiki/Karbid_v%C3%A1penat%C3%BD) Taková petrolejka je problém vzhledem k neefektivnosti spalování petroleje a nutnosti jeho přepravy v relativně malém množství k osobní spotřebě a v obalu. Takovéhle využití bude pravděpodobně vždy horší než turbína elektrárny a nízkoenergetická zářivka.
        Šlo mi o to aby se šetření energií nevedlo k jejímu zvýšenému odběru. Třeba si dokážu představit, že pokud se zřeknu elektřiny a budu si ob večer doma prát ručně nutné věci v umyvadle, budu mít zvýšenou spotřebu vody, navíc teplé vody, kterou přivádám dálkově (můj případ), zatímco pračka má vlastní topení tudíž nižší ztráty, navíc možná spotřebuji i víc pracího prostředu. To vše vztaženo k jednomu týdennímu praní v pračce. Tedy s celkovou úsporou energií budu v mínusu. Na druhou stranu, vím že se i dlouhodobě dá existovat bez lednice ve vegatariánském režimu bez masa, zvlášť pokud člověk nemá rodinu. Jen se musí častěji nakupovat
        Nejčistší řešení svícení je podle mě chodit spát se Sluncem západu.

Top