Nacházíte se zde
Domů > 2015 > Energetický šok

Energetický šok

Nebudu plakat, nebudu plakat, nebudu plakat …… no jo, kdo je připraven, není zaskočen.

Nejhorší šok nastal v neděli, kdy jsem stála v obchodě u mého nejoblíbenějšího nápoje. Kdo mě zná ví, že můžu energetické nápoje k snídani, obědu, večeři a někdy i ke svačině. A teď? … Jen s kapičkou naděje koukám na etiketu a marně. Země původu Rakousko, Evropská unie, Nizozemí.  Já vím, teď si všichni říkáte, jak to můžu pít. Není v tom nic dobrého a už vůbec ne zdravého. Ale já prostě zbožňuji tu chuť a vůni ( už teď polykám na prázdno 🙂 ) . Řekla bych, že jsem na nich i závislá. Teď je ale konec. Minimálně na měsíc se jich ani nedotknu. Třeba mi to pomůže a přestanu je pít. Prozatím jsem ho nahradila domácím moštem.

Další nemilá zpráva je moje mapa. I když nakupuji jen české výrobky občas mi udělají obrovskou čáru přes mapu. Jindy bych si toho ani nevšimla. Na ovesných vločkách jsme si ani nepochutnala, protože negativní čára na mapě byla silnější. Ale už jsem si našla mlýn na Vysočině a další nákup bude veselejší. Musela jsem přidat i novou ikonu, a to Země původu EU. Řekla bych, že průměrně cestuje potravina z EU tak 5000 km a nedá se dohledat, kudy kam. Proto v mé mapě bude označená v moři 🙂 Snad vás to nebude moc mást.

energetické nápoje

 

MAPA: Zdeniččiny lokální potraviny

0 0
Zdenička
Někteří z vás mě znají z předešlých roků. Vyzkoušela jsem si jíst jen lokální potraviny a šířit ekologickou osvětu. V letošním ročníku se věnuji především logistice celého projektu . Přeji všem mnoho úspěchů ve své výzvě.

Komentářů: 7

  1. ty blaho! zdenicko, fandim ti moc! a doufam, ze se k energetakum uz nikdy nevratis >:D sem na to zvedava

  2. Díky. Ještě pořád je to první věc kterou v obchodě hledám, ale už si zvykám. 🙂 Jestli je budu ještě někdy pít, tak už ne v takovém množství.

  3. Dobrý deň, Zdenko, ako sa Vám darí s obmedzením energeťákov?
    Držím Vám palce 🙂
    Odvykačkou som si prešla pred rokom, keď som otehotnela. Okrem zdravotných výhod ušetrím hromady hliníkových plechoviek, ktoré som poctivo nosila do zberného dvora, aby som uľavila svedomiu. Pri pití litra denne sa ich teda nazbieralo. Teraz si už ani nepamätám, ako chutia 🙂

Top